Pražský knižní veletrh, s islámem u českých dveří (1)

Autor: Ota Ulč Letos jsem si z Ameriky pospíšil, abych událost stihl, na autogramiádě se podílel, leckoho potkal a mnohé, zejména to nečekané, postřehl. Za vhodné pokládám započít delším úvodem o knize Benjamina Kurase, českého či spíš moravského rodáka a britského státního občana. Kniha s názvem "Jak zabít civilizaci" (nakladatelství Baronet, 2011). Čtení poučné, leč neveselé. Že demokracie v Evropě se mu jeví jako značně prohraná záležitost, jakoby tamějším vládcům a ovládaným již nestála za záchranu. Nedostatek snad zájmu a rozhodně i chybějící kuráže, aby se zabránilo nahradit západní civilizaci tou islámskou, důkladně odlišnou, nenávistnou, intolerantní, zbožnující smrt, bez smyslu pro krásu, laskavost, smyslu pro humor. Islámský terorismus přece vyhlásil Západu válku. Od útoku na mrakodrapy v New Yorku (2001) až do dnešní doby, autor uvádí cifru šestnácti tisíc smrtelných zásahů jménem Alláha, což v průměru vychází na pět takových nepříjemných pozorností denně. Islámské přistěhovalectví se mění v kolonizaci. Údajně umírněný turecký premiér Erdogan vyjádřil závažný a závazný názor, že "přizpůsobivost islámských imigrantů západním zemím je zločinem proti lidskosti." Návštěvník či vetřelec do hostitelova domu si vymáhá právo tam prosadit své přivezené zvyklosti a hodnoty. Máme džihád - úsilí plnit náboženskou povinnost dobýt svět, prosadit svou totalitní nedvládu. A západní svět svou předposraností, též postřehnutelnými záchvaty sebenenávisti, pozvolna a nyní s přibývajícím tempem kapituluje. Smiřovat se s vlastní likvidací, tolerovat svobodu nepřátelům, usilujícím o jejich zničení. K dispozici má multikulturalismus, relativismus jako důkaz potlačení logiky - ono přesvědčení o stejných hodnotách všech civilizací, politicky korektní nerozlišování vegetariánů a kanibalů. Západní civilizace zlenivěla a tento stav si vsugeruje jako ctnost, přejmenovává ji na toleranci. Kuras cituje Thomase Manna, že "tolerance se stává zločinem, jestliže napomáhá zlu," jakož i britského hlavního rabína Jonathana Sackse, "Abyste mohli s nepřítelem diskutovat o přátelství, musíte nejprve zůstat na živu". Jinak zaznívá arcibiskup z Canterbury, pokládající přijetí středověkých praktik šáriji nejen za nevyhnutelné, ale i záhodné. Slovo "islám" znamená "poddání", s kořenem salaam, znamenajícím "mír." Takové pojetí míru ovšem nepřipouští rovnoprávné partnery, pouze vítěze a poraženého. Podrobení se vládcům v mnohých podobách: situace, vyjádřená slovem dhimma. Kuras uvádí tucty příkladů této "dhimmikracie". Například neschopnost, neochota, strach britské policie zatknout muslimské demonstranty, s plakáty vyzývající k vraždění neislámských živlů. Nejsou souzeni fanatici, domáhající se uříznutí hlavy odvážlivcům, neochotným uctívat proroka Mohameda. Již ale došlo k odsouzení rakouské političky Susanne Winterové za urážku, jíž se dopustila - citací islámských pramenů - označením tohoto Mohameda za pedofila, jímž rozhodně byl, když ve věku 56 roků souložil s devítiletým děvčátkem. Příklad dhimmikracie v dánském provedení: trestní čin lze spáchat stoprocentně pravdivým výrokem, na který by ale citlivý musulman nelibě zareagoval. Prosazování svrchovanosti islámu okupováním ulic pro hromadné veřejné modlitby. Tisíce sousedství včetně celých okresů ve Francii se již přeměnila v islamistány, v nichž státní francouzské zákony neplatí. Polovina holandských dětí je již muslimská. Daleko blíž k české kotlině aby byly praktiky rakouské jako například trestní postih občana, který si na svém pozemku troufl zajodlovat, čímž popudil sousední mohamedány. Tam v našem sousedství, se stoletími společné historie, se již debatuje o záhodnosti zrušit výuku dějin o tureckém obléhání Vídně v 17.století. Zakončím tento veleúvod Kurasovými slovy: "Za posledních pět staletí své existence západní civilizace vytvořila pro celý svět víc dobra, moudra, užitku a krásy než všechny ostatní civilizace dohromady za celou svoji existenci. V posledním třicetiletí jich háže do stoupy víc, než stačí spočítat. Dělá to, aby si mohla potvrdit, že na ní není nic, co by stálo za záchranu. ... A klademe ji k nohám kultuře, která za posledních sedm staletí nevytvořila nic, co by zlepšilo život na této planetě." *** Vcházíme na Výstaviště, před pár roky důkladně pošramoceného lajdácky zaviněným požárem. V Programu, stran 115, podrobnosti, kde že bude kdo, s mapou potřebné lokace. Mnohé sály (Autorský, Literární, Velký, Malý, Komorní), stánky vystavovatelů, očíslované až do výše, přesahující 600. Ještě větší počet různě si počínajících, zejména vlastním autogramiádám se věnujících domácích autorů. Na seznamu 32 zahraničních literárních hostů, s podrobným záznamem jejich dosavadních zásluh. Stánky též zahraniční: velikánská Čína a maličký Taiwan, hned vedle sebe, leč bez vzájemného objímání. Ještě značnější kontrast stánku Izraele, tam v sousedství islámu, dominujícím celé události. Však v centru, hned za tiskovým střediskem, největší prostor byl vyhrazen pro GUEST OF HONOR, čestného hosta - KRÁLOVSTVÍ SAÚDSKÉ ARÁBIE. K dispozici i pouštní stan s několika sličnými Araby v domorodých burnusech. Dočítáme se: "Zajištěním expozice Saúdské Arábie jako čestného hosta veletrhu Svět knihy Praha 2011 bylo pověřeno Ministerstvo vyššího vzdělání, je i garantem všech doprovodných programů a aktivit. V rámci širší kulturní prezentace země nabízí zhlédnutí výstavy vědeckých objevů či seznámení s arabskou kaligrafií, uměním, fotografiemi a saúdskými stany. U příležitosti této velké kulturní a literární akce se sejde velké množství odborníků a myslitelů." PROGRAM ČESTNÉHO HOSTA: Čtvrtek, 12. května, téma "Sociální změny v saúdské a české kultuře". Účastníci: Salwa Abdel Hameed Al-Khatib (Saúdská Arábie), Nasreen Yacoub Mohammed (Saúdská Arábie) a Selma Mihič Dizdarevič (ČR, Univerzita Karlova). Tlumočeno: čeština, arabština. Téma: "Rozvojové ukazatele ve vysokoškolském vzdělávání v Království Saúdské Arábie a v České republice." Účastníci: Abdulmuhsen Bin Salem Bin Dakhil Al Aqili (Saúdská Arábie) a Helena Šebková (Centrum pro studium vysokého školství, ČR). Pátek, 13. května, téma "Orientalistika a orientalisté ve studiu islámské civilizace", z české strany ze zúčastnil Luboš Kropáček (FF UK - Ústav Blízkého východu a Afriky). Téma "Vývoj literárních hnutí v Království Saúdské Arábie a České republice", z českých účastníků rovněž Kropáček a Jaroslav Oliverius z téhož Ústavu. Sobota, 14. května, téma "Propagace čtenářství v Království Saúdské Arábie a České republice se zvláštním zaměřením na děti a mladou generaci"...... Neděle, 15. května, téma "Iniciativa krále Abdullaha v rámci mezinárodního dialogu"..... Vše tlumočeno: čeština a arabština. Ještě košatější bylo počínání s názvem LITERATURA ARABSKÉHO SVĚTA, jemuž informativní publikace věnovala čtyři stránky podrobností. Zájemci tak měli příležitost seznámit se s tématy jako "Mahrebská literatura v Čechách: poušt bez oázy", "Cesty současné tuniské poezie", "Moderni literatura Saúdské Arábie", "Radžá Alim a Abdulláh Al-Násir, setkání s čerstvou laureátkou prestižní ceny", "Hledání skrytého pokladu - klenoty středověkého islámského písemnictví", "Ženy-autorky - debata", "Velikáni arabské literatury v českých překladech", a též "Vaříme s arabskou kuchařkou." Biografickým údajům arabských účastníků bylo věnováno šest stran. U bohatě navštíveného propagačního centra zájemci měli možnost stát se vlastníky aspon dvou tuctů publikací. Já si jich lačně posbíral jedenáct, s takovým nákladem se pak obtížně vlekl k tramvaji. O této jedenátce se příště rozpovídám.